Smlouvy s dodavateli AI

Čím se liší spotřebitelské podmínky, firemní podmínky a podniková smlouva, co musí obsahovat zpracovatelská smlouva podle článku 28 GDPR, na co se dodavatele AI ptát (trénink, uchovávání, subzpracovatelé, certifikace, výstupy, odškodnění, odpovědnost, odchod) a jak se do smluv promítají role podle AI Actu.

Když firma kupuje účetní software, obvykle si někdo přečte smlouvu. Když zaměstnanec začne používat AI nástroj, „smlouvu“ často uzavře jedním kliknutím na „Souhlasím“, aniž by tušil, co odsouhlasil a za koho. V předchozí lekci Osobní údaje v AI nástrojích jsi viděl, že role dodavatele (zpracovatel, nebo samostatný správce) rozhoduje o tom, co s daty smíš. Ta role se určuje hlavně tím, jakou smlouvu s dodavatelem máš a co v ní stojí.

Tahle lekce tě naučí smlouvy s dodavateli AI číst: jaké typy podmínek existují, co musí být ve zpracovatelské smlouvě, na které body se ptát a jak to celé shrnout do kontrolního seznamu pro výběr dodavatele. Platí stejné upozornění jako v celém kurzu: je to vzdělávání, ne právní rada. U skutečné smlouvy, zvlášť velké nebo s citlivými daty, si přizvi právníka.

Tři úrovně podmínek

Velcí poskytovatelé AI mají obvykle tři vrstvy podmínek. V lekci Kam putují tvoje data jsi je poznal z pohledu uživatele, tady se na ně podíváme jako na smlouvy.

	Spotřebitelské podmínky	Obchodní (firemní) podmínky	Podniková smlouva
Pro koho	jednotlivci, i placené osobní tarify	týmové tarify, API, samoobslužný nákup firmou	velcí zákazníci, vyjednáno s obchodním týmem
Jak vzniká	kliknutím, podmínky nevyjednáváš	kliknutím nebo objednávkou, standardní text	podpisem, části se dají vyjednat
Zpracovatelská smlouva	obvykle ne, poskytovatel je správce	obvykle ano, často automaticky součástí podmínek	ano, někdy upravená
Typický obsah navíc	–	závazek netrénovat na datech zákazníka, správa uživatelů	delší záruky, SLA, audit, zvláštní umístění dat, vyšší limity odpovědnosti

Nejdůležitější praktický závěr: firemní data patří jen do nástrojů s obchodními nebo podnikovými podmínkami. Spotřebitelské podmínky jsou smlouva mezi poskytovatelem a zaměstnancem jako soukromou osobou. Firma v nich nefiguruje, nic jí negarantují a obvykle k nim neexistuje zpracovatelská smlouva.

Zpracovatelská smlouva (DPA) lidskou řečí

Zpracovatelská smlouva(data processing agreement, DPA): Smlouva mezi správcem a zpracovatelem, kterou vyžaduje čl. 28 GDPR. Stanoví, co zpracovatel smí s osobními údaji dělat, jak je chrání a co se s nimi stane po skončení spolupráce. Česky se jí říká také smlouva o zpracování osobních údajů.

U velkých dodavatelů AI bývá DPA standardní dokument, na který obchodní podmínky odkazují, a často nabývá účinnosti automaticky s uzavřením firemní smlouvy. To je dobře, protože jako malá firma bys ji stejně nevyjednal. Znamená to ale, že si ji musíš najít a přečíst, protože nikdo ti ji nepošle k podpisu.

Čl. 28 odst. 3 GDPR říká, co v ní musí být. Přeloženo do běžné řeči zpracovatel:

Dělá jen to, co mu řekneš. Zpracovává údaje jen podle tvých doložených pokynů, ne pro vlastní účely.
Jeho lidé mlčí. Kdo má k datům přístup, je vázán mlčenlivostí.
Data zabezpečí. Přijme technická a organizační opatření podle čl. 32 (šifrování, řízení přístupů, zálohy a podobně).
Nepřibere další dodavatele bez tvého vědomí. Subzpracovatele smí zapojit jen s tvým předchozím povolením, konkrétním nebo obecným. U obecného tě musí informovat o změnách a dát ti možnost vznést námitku. Svým subzpracovatelům musí uložit stejné povinnosti.
Pomůže ti s právy lidí. Když někdo chce přístup ke svým údajům nebo výmaz, zpracovatel ti s tím pomůže.
Pomůže ti s dalšími povinnostmi. Se zabezpečením, hlášením úniků, posouzením vlivu (DPIA) a konzultací s úřadem.
Po skončení data smaže, nebo vrátí. Podle tvého rozhodnutí, pokud mu jiný předpis neukládá je uchovat.
Doloží, že to všechno dodržuje. Poskytne informace a umožní audity, ať už sám, nebo přes nezávislého auditora.

K tomu přistupují pravidla pro přenosy mimo EU: DPA dodavatelů se sídlem nebo infrastrukturou mimo EU obvykle obsahuje standardní smluvní doložky (SCC) nebo odkaz na Data Privacy Framework. Proč to je důležité, vysvětluje předchozí lekce.

Do hloubkyProč u velkých dodavatelů nevyjednáš, ale můžeš si vybrat

Malá a střední firma u globálního poskytovatele AI smlouvu vyjednávat nebude. Dostane standardní obchodní podmínky a standardní DPA. To ale neznamená, že nemá žádnou volbu. Volba se přesouvá z „co si vyjednám“ na „koho si vyberu a jakou službu“.

Konkrétně to znamená:

Volíš tarif. Rozdíl mezi spotřebitelským a firemním tarifem je pro ochranu dat větší než rozdíl mezi dodavateli.
Volíš nastavení. Umístění dat, dobu uchovávání, vypnutí některých funkcí (například napojení na web nebo sdílení konverzací) často nastavuje správce účtu.
Volíš cestu. Stejný model bývá dostupný přímo od výrobce i přes velké cloudové platformy, které mají vlastní podmínky. Pokud firma už s nějakým cloudem smlouvu má, bývá jednodušší jít přes něj.
Dokumentuješ. Když vyjednávat nemůžeš, aspoň si ulož verzi podmínek a DPA, které platily v den nákupu. Podmínky se mění a za rok budeš chtít vědět, co jsi kdy odsouhlasil.

Velcí zákazníci s podnikovou smlouvou vyjednávat mohou, typicky limity odpovědnosti, auditní práva, lhůty pro oznámení změn a místo soudu.

Co si u dodavatele ověřit

DPA pokrývá jen osobní údaje. Ve smlouvě s dodavatelem AI tě ale zajímá víc: obchodní tajemství, výstupy, spolehlivost služby. Projdeme hlavní body jeden po druhém.

Trénink na tvých datech

Nejdůležitější otázka z celé lekce: použije dodavatel naše vstupy a výstupy k tréninku nebo zlepšování svých modelů? U firemních tarifů a API velkých poskytovatelů bývá odpověď ve výchozím stavu „ne“. Hledej ji ale ve smlouvě nebo DPA, ne v marketingovém textu. Všímej si i výjimek: zpětná vazba (palec nahoru či dolů), hlášení chyb, data, která sám dobrovolně sdílíš, nebo zvláštní programy, do kterých se dá přihlásit.

Uchovávání a mazání

Jak dlouho dodavatel ukládá vstupy a výstupy? Dá se doba nastavit? Co se uchovává kvůli odhalování zneužití, a jak dlouho? Některé firemní nabídky mají režim s nulovým nebo minimálním uchováváním, často jen pro vybrané zákazníky nebo funkce. Odpověď potřebuješ mimo jiné proto, abys uměl vyřídit žádost o výmaz.

Subzpracovatelé

Dodavatel AI skoro nikdy nedělá všechno sám: využívá cloudové datacentrum, poskytovatele monitoringu, podporu. Seriózní dodavatelé zveřejňují seznam subzpracovatelů s jejich rolí a zemí a umožňují přihlásit se k odběru změn. Zkontroluj, jestli tam nejsou země nebo firmy, které by ti vadily, a jak se dozvíš o nových.

Umístění dat

Kde se data ukládají a kde se zpracovávají? Nabízí dodavatel uložení v EU? Týká se to všech funkcí, nebo jen některých? A odkud k datům přistupuje podpora? Rozdíl mezi „uloženo v EU“ a „zpracováno jen v EU“ bývá podstatný.

Bezpečnostní certifikace

Dodavatelé se obvykle odvolávají na certifikace a audity. Je dobré vědět, co znamenají:

ISO/IEC 27001 je mezinárodní norma pro systém řízení bezpečnosti informací. Certifikát od akreditovaného certifikačního orgánu říká, že firma má zavedený a pravidelně prověřovaný systém, jak bezpečnostní rizika řídí. Neříká, že je každý systém neprůstřelný. Vždy se dívej, na jaký rozsah se certifikát vztahuje: na celou firmu, nebo jen na jedno oddělení či produkt?
SOC 2 je americký standard auditní zprávy, kterou vypracuje nezávislý auditor. Hodnotí kontroly v oblastech bezpečnosti, dostupnosti, integrity zpracování, důvěrnosti a ochrany soukromí. Zpráva typu I posuzuje, jak jsou kontroly navržené k určitému dni; zpráva typu II navíc ověřuje, že skutečně fungovaly po delší období (typicky měsíce). Typ II je proto vypovídající víc. Zprávy nebývají veřejné, dodavatel je dává zákazníkům po podpisu dohody o mlčenlivosti.
ISO/IEC 42001 je novější norma (z roku 2023) pro systém řízení umělé inteligence. Říká, že firma má zavedené procesy pro odpovědný vývoj a provoz AI. Zatím ji nemá zdaleka každý dodavatel.

Certifikace nejsou záruka, ale dobrý filtr. Dodavatel, který nemá žádnou a nedokáže svá opatření popsat, je u citlivých dat riziko.

Důvěrnost a obchodní tajemství

GDPR chrání jen osobní údaje. Tvoje ceny, strategie, zdrojový kód nebo smlouvy s klienty chrání jen ustanovení o důvěrnosti v obchodních podmínkách. Ověř, že se vztahuje na vstupy i výstupy, že dodavatel smí data zpřístupnit jen tam, kde to vyžaduje zákon, a že o tom má zákazníka informovat, pokud to zákon dovolí.

Kdo vlastní výstupy

Obchodní podmínky velkých poskytovatelů obvykle říkají, že vstupy zůstávají zákazníkovi a práva k výstupům, pokud nějaká vznikají, dodavatel převádí na zákazníka nebo si je nenárokuje. To je dobře, ale pozor na jednu věc: smlouva nemůže vytvořit autorské právo tam, kde podle zákona nevzniká. Podle českého autorského zákona může být autorem jen fyzická osoba. Městský soud v Praze v roce 2023 (sp. zn. 10 C 13/2023) zamítl žalobu muže, který se domáhal autorství obrázku vygenerovaného nástrojem DALL-E. Uvedl mimo jiné, že umělá inteligence sama autorem být nemůže a že zadání (prompt) je nanejvýš námět, který sám o sobě dílem není. Žalobce navíc neprokázal, jak obrázek vznikl. Výsledek tedy může být „tvůj“ podle smlouvy, ale nemusí být chráněný proti tomu, aby ho použil někdo jiný. U výstupů, kde ochrana záleží (logo, kampaň, kód produktu), dává smysl, aby na nich byla podstatná lidská tvůrčí práce, a mít o tom záznam.

Odškodnění za porušení práv třetích osob

Co když výstup modelu porušuje cizí autorská práva a někdo tvou firmu zažaluje? Někteří velcí poskytovatelé nabízejí u firemních služeb odškodnění (indemnification): zavazují se zákazníka v takovém sporu bránit a uhradit nařízené náhrady nebo schválené narovnání. V době psaní to veřejně oznámili například Microsoft (Customer Copyright Commitment u komerčních služeb Copilot a Azure OpenAI), Google (u vybraných generativních služeb Google Cloud a Workspace) a Anthropic (v obchodních podmínkách pro Claude API).

Tyhle závazky mají vždy podmínky, a ty jsou podstatné: typicky platí jen pro placené firemní služby, jen když zákazník používal zabudované filtry a ochrany, nesnažil se úmyslně porušit cizí práva a do modelu nevkládal obsah, k němuž nemá práva. Nečti tedy titulek „dodavatel nás kryje“, ale přesné znění v aktuálních podmínkách služby, kterou opravdu používáš.

Omezení odpovědnosti

Standardní obchodní podmínky téměř vždy omezují odpovědnost dodavatele, často na částku odpovídající tomu, co zákazník za službu zaplatil za určité období, a vylučují ušlý zisk a nepřímé škody. U levné služby to znamená, že za únik dat nebo chybný výstup od dodavatele mnoho nedostaneš. Proto platí: odpovědnost za to, jak AI použiješ, nese hlavně tvoje firma, a smlouva to nezmění. Ověř aspoň, jestli se limit vztahuje i na porušení ochrany údajů a důvěrnosti, nebo jestli pro ně platí výjimka či vyšší limit.

Změny modelu a služby

Model, který dnes používáš, za půl roku nemusí existovat. Dodavatelé starší verze modelů vyřazují a nahrazují novými, které se mohou chovat jinak (o testování a sledování kvality je kurz Kvalita a bezpečnost). Zajímá tě: dozvíš se o vyřazení modelu předem a jak dlouho? Oznamuje dodavatel změny podmínek, DPA a seznamu subzpracovatelů, a můžeš v takovém případě smlouvu ukončit?

Odchod a SLA

Na konec spolupráce se myslí nejhůř a nejvíc bolí. Jak dostaneš svá data zpět (historii, nahrané dokumenty, nastavení asistentů) a v jakém formátu? Do kdy dodavatel data po ukončení smaže a potvrdí to? A u služeb, na kterých závisí provoz, i SLA (smlouva o úrovni služeb): jaká dostupnost je garantovaná, jak se měří a co dostaneš, když není splněná. U spotřebitelských a mnoha samoobslužných tarifů žádné SLA není.

Role podle AI Actu ve smlouvách

GDPR není jediný předpis, který rozděluje role. AI Act (o kterém jsou lekce Kategorie rizika a Povinnosti a termíny) rozlišuje hlavně dvě:

Poskytovatel a zavádějící subjekt(provider, deployer): Poskytovatel AI systém vyvíjí (nebo nechává vyvinout) a uvádí ho na trh nebo do provozu pod svým jménem. Zavádějící subjekt (v praxi se říká i „nasazovatel“) AI systém používá v rámci své pravomoci, tedy ne pro čistě osobní potřebu. Firma, která si koupí AI nástroj a používá ho, je typicky zavádějící subjekt.

Role podle AI Actu a podle GDPR jsou nezávislé. Dodavatel může být podle AI Actu poskytovatel a podle GDPR tvůj zpracovatel; ty jsi podle AI Actu zavádějící subjekt a podle GDPR správce.

Pro smlouvy z toho plynou tři věci:

Potřebuješ od poskytovatele informace. Zavádějící subjekt vysoce rizikového systému ho musí používat podle návodu poskytovatele, zajistit lidský dohled, uchovávat záznamy (logy) a informace od poskytovatele využít i pro DPIA (čl. 26 AI Actu). Bez dokumentace od dodavatele to nesplníš, takže si ji ve smlouvě vyžádej.
Pozor, ať se nestaneš poskytovatelem. Podle čl. 25 AI Actu se z firmy stává poskytovatel vysoce rizikového systému se všemi jeho povinnostmi, když na systém dá své jméno nebo ochrannou známku, podstatně ho změní, nebo změní jeho účel tak, že se z obecného nástroje stane vysoce rizikový (třeba obecného chatbota začne používat k třídění uchazečů o práci).
Rozepiš povinnosti písemně. U vysoce rizikových systémů AI Act počítá s písemnou dohodou mezi poskytovatelem a dodavateli komponent, která stanoví potřebné informace a součinnost (čl. 25 odst. 4). I mimo vysoké riziko se vyplatí ve smlouvě jasně napsat, kdo plní kterou povinnost, například kdo zajistí, že lidé poznají, že mluví s AI.

Kontrolní seznam pro výběr dodavatele

Tohle je seznam otázek, se kterým můžeš projít jakýkoli AI nástroj, než ho firma schválí. Odpovědi hledej v obchodních podmínkách, DPA, dokumentaci a centru důvěryhodnosti (trust center) dodavatele. Co tam nenajdeš, chtěj písemně.

Oblast	Otázka	Kde hledat	Varovný signál
Typ smlouvy	Jde o firemní, nebo spotřebitelské podmínky?	podmínky služby, tarif	pro firmu jen osobní účty
DPA	Existuje zpracovatelská smlouva podle čl. 28 a vztahuje se na náš tarif?	DPA, odkaz v podmínkách	žádná DPA, nebo „na vyžádání“ bez odpovědi
Trénink	Používají se naše vstupy a výstupy k tréninku? Jaké jsou výjimky?	DPA, podmínky, dokumentace	trénink zapnutý ve výchozím stavu
Uchovávání	Jak dlouho se data drží a dá se to nastavit?	dokumentace, DPA	nejasná nebo neomezená doba
Subzpracovatelé	Je seznam veřejný a dozvíme se o změnách?	seznam subzpracovatelů	seznam chybí
Umístění a přenosy	Kde se data ukládají a zpracovávají? DPF, SCC?	DPA, dokumentace k umístění dat	přenosy bez uvedeného mechanismu
Bezpečnost	ISO/IEC 27001, SOC 2 typ II? Na jaký rozsah?	trust center	žádná certifikace ani popis opatření
Důvěrnost	Chrání smlouva i obchodní tajemství ve vstupech a výstupech?	obchodní podmínky	důvěrnost jen jednostranně ve prospěch dodavatele
Výstupy	Komu patří výstupy?	obchodní podmínky	dodavatel si práva k výstupům nárokuje
Odškodnění	Kryje dodavatel spory o autorská práva k výstupům? Za jakých podmínek?	obchodní podmínky, podmínky služby	– (nemít ho není chyba, jen víš, že riziko neseš sám)
Odpovědnost	Jaký je limit a platí i pro úniky dat?	obchodní podmínky	velmi nízký limit bez výjimek
Změny	Oznamuje dodavatel změny modelů a podmínek předem?	podmínky, dokumentace k modelům	změny bez oznámení
Odchod	Jak dostaneme data zpět a kdy se smažou?	DPA, podmínky	export nejde, mazání bez potvrzení
AI Act	Dodá dokumentaci a návod k použití? Kdo plní kterou povinnost?	dokumentace, smlouva	dodavatel nic nedokládá

Jak to vypadá v praxi

Firma s třiceti lidmi chce AI asistenta pro obchodní tým, který bude pracovat s e-maily zákazníků. Odpovědná osoba projde tabulku u dvou kandidátů. U prvního najde firemní tarif s DPA, závazek netrénovat na datech, veřejný seznam subzpracovatelů, volbu uložení v EU, ISO/IEC 27001 a zprávu SOC 2 typ II. U druhého, menšího a levnějšího, najde jen obecné podmínky bez DPA a odpověď podpory „data jsou u nás v bezpečí“.

Rozhodnutí je pak jednoduché a hlavně zdokumentované: firma si uloží vyplněnou tabulku, verzi podmínek a DPA k datu nákupu a nástroj zapíše do záznamu o činnostech zpracování. Když se za rok někdo zeptá, proč zrovna tenhle dodavatel, odpověď existuje.

Co si odnést

Firemní data patří jen do nástrojů s obchodními nebo podnikovými podmínkami. Spotřebitelské podmínky jsou smlouva se zaměstnancem, ne s firmou.
Zpracovatelská smlouva podle čl. 28 GDPR zajišťuje, že dodavatel dělá jen to, co mu řekneš, data chrání, nebere si nové subzpracovatele bez tvého vědomí, pomáhá ti s právy lidí a na konci data smaže.
Nejdůležitější otázky na dodavatele: trénink na datech, uchovávání, subzpracovatelé, umístění dat, certifikace (a jejich rozsah), důvěrnost, výstupy, odpovědnost, změny modelů a odchod.
Smlouva ti může „přidělit“ výstupy, ale nevytvoří autorské právo tam, kde podle zákona nevzniká. Odškodnění za autorská práva nabízejí jen někteří dodavatelé a vždy s podmínkami.
Podle AI Actu je firma, která AI používá, typicky zavádějící subjekt. Potřebuje od poskytovatele dokumentaci a musí si dát pozor, aby se změnou účelu nestala poskytovatelem.
Rozhodnutí o dodavateli zdokumentuj: vyplněný kontrolní seznam, verze podmínek a DPA, písemné odpovědi.

Zdroje a další čtení

GDPR, čl. 28: zpracovatel (gdpr-text.com) – český text článku o zpracovatelské smlouvě; závazné je znění na EUR-Lex (nařízení (EU) 2016/679).
EDPB: Pokyny 07/2020 k pojmům správce a zpracovatel – včetně podrobného výkladu obsahu zpracovatelské smlouvy.
AI Act, čl. 26: povinnosti zavádějících subjektů a čl. 25: odpovědnost v hodnotovém řetězci – neoficiální, ale přehledný web s textem nařízení.
Microsoft: Copilot Copyright Commitment, Google Cloud: generative AI indemnification a Anthropic: expanded legal protections – oznámení závazků k odškodnění, podmínky čti v aktuálních smluvních textech.
Městský soud v Praze o umělé inteligenci a autorském právu (epravo.cz) – rozbor rozsudku 10 C 13/2023.